Domácí Domov Právo & Úsměv

Právo & Úsměv

215
0
Sdílejte

Law4U dokazuje, že i návštěva advokáta může být příjemná

Sedm let. I tak dlouho je možné v České republice čekat na soudní rozhodnutí. Lidem, kteří se v podobné situaci ocitnou, se rozhodli pomáhat v olomoucké advokátní kanceláři Law4U. Ta přitahuje pozornost i svým moderním a vstřícným přístupem. „Lidé se advokátů bát nemusí,“ vzkazují Jana Kašpárková a její kolegyně Kateřina Verostová, jejichž přátelský úsměv boří veškeré mýty o zachmuřených advokátech.

Co vaše kancelář veřejnosti nabízí?

Jana Kašpárková: Specializujeme se na tři hlavní oblasti. První jsou převody nemovitostí, další velká část naší činnosti spočívá v odškodňování za příliš dlouhá soudní řízení a nesprávné postupy veřejných orgánů, a poslední podstatnou část tvoří služby pro developery. Nejsme a ani nechceme být advokátní kancelář typu „služby všeho druhu“. Tato doba už tady není a nemůžeme být všichni dobří ve všem.

Lidé si raději zkouší poradit sami, než aby vyhledali rovnou vás. Mají z advokátů obavy?

Kateřina Verostová: Já z lidí nejčastěji cítím obavu, že za služby advokáta zaplatí desetitisíce a ještě k tomu prosedí několik nekonečných hodin v advokátní kanceláři. To už ale v dnešní době dávno neplatí. Běžně využíváme možnosti internetu, s mnohými klienty komunikujeme online, někdy až do té míry, že nikdy neviděli naši advokátní kancelář. A přitom jde o úspěšnou spolupráci, kdy jsou spokojené obě strany.

J. K.: Připomíná mi to jeden poměrně známý vtip, možná ho znáte – „Dobrý den, jste pan advokát Novotný?“ „Ano, jsem.“ „Prosím vás, kolik stojí Vaše práce?“ „No, za tři otázky si účtuji deset tisíc. Tak, už jste mi položil dvě, jaká je ta třetí?“ Mezi lidmi tak panuje představa, že advokát je drahý, že setkání a spolupráce bude nepříjemná a potažmo by si to asi nejspíš zvládli zařídit sami.

Skutečnost je tedy jaká?

J. K.: V dnešní době smlouvy připravujeme online a cena rozhodně nejde vždy do desetitisíců. Ceny jsou transparentně vystavené na webu tak, aby opravdu nevznikly nějaké spekulace, že za „Dobrý den“ už se platí. Samozřejmě, může se stát, že případ je natolik složitý, že nad ním strávíme desítky hodin času, to se pak částka za naše služby může vyšplhat výše, přirozeně. Myslím si, že je ale nakonec drtivá většina klientů spokojená. Lidé přiznávají, že bez naší pomoci by svůj případ asi nedotáhli do konce, nebo jen velmi stěží.

K. V.: Ještě mám jednu kuriózní historku. Klient mi volal, jak se má na naši schůzku obléci. Samozřejmě, že se může do advokátní kanceláře přijít v pohodlném oblečení.

Zaujalo mne odškodňování za průtahy nebo za nezákonná rozhodnutí…

J. K.: Řekla bych, že je to služba, ve které se orientujeme velmi dobře, navíc se jí moc advokátních kanceláří nezabývá. Obecně se mezi lidmi málo ví, že za příliš dlouhá soudní řízení mohou od státu získat peněžní odškodnění. Záleží ale na okolnostech a délce soudního řízení.

Jsou nějaká pravidla, podle kterých se určuje, které soudní řízení už překročilo přípustnou délku?

J. K.: To je velmi individuální a nejsou na to přesná pravidla. Případ od případu je jiný, provází ho jiné okolnosti a vždy se k nim musí přihlížet. Tento mechanismus nefunguje jen u nás, ale i na Slovensku a ve většině států Evropy s výjimkou Německa.

K. V.: Abych to dala do konkrétních čísel, německé soudní řízení trvá v průměru osm až deset měsíců a odškodňování za dlouhá řízení tak znají jen teoreticky, prakticky není co odškodňovat. To se o některých jiných státech v Evropě říct nedá. Tam se zpravidla bavíme o soudních řízeních, která se vlečou přes dva roky.

J. K.: Neříkáme ale, že soudnictví v Česku je na špatné úrovni, myslím, že jsou země, kde justice funguje o hodně hůř než tady. Naopak, řekla bych, že za tu dobu, co se pohybuji v prostředí advokacie, se soudnictví v České republice výrazně zlepšilo.

Jde změřit výkonnost soudů v různých částech republiky?

J. K.: Do jisté míry ano, jde to. Co se například týče civilních soudů, které jsou pro veřejnost nejvíce zajímavé, tedy že se někdo domáhá vrácení peněz z půjčky nebo třeba vrácení peněz z e-shopu, který nedodal objednané zboží, nebo nedostal zaplaceno za práci, popřípadě řeší rozvod, tak tam jsou vedeny na ministerstvu podrobné, veřejné statistiky. A víte, kde jsou u nás soudy nejpomalejší?

Netuším…

J. K.: No, strašákem byly vždy severní Čechy – Ústí nad Labem, Sokolov, Chomutov, Most. Z posledních statistik však vyplývá, že nejpomalejšími soudy se může „pyšnit“ jižní Morava. Tam najdete věci, nad kterými zůstává rozum stát. Když se někdo soudí o peníze, první, co udělá je, že požádá o vydání elektronického platebního rozkazu. To by mělo jít hodně rychle a praxí je, že rozkaz je na světě do tří měsíců od podání žádosti o jeho vydání. Jsou ale soudy, které mají velkou část agendy nevyřízenou i více než rok. Poslední statistiky pak ukazují, že déle než rok si na vydání elektronického platebního rozkazu počká téměř pětina žalobců u soudu v Praze 9, v Uherském Hradišti či Mostě.

K. V.: Jinak řečeno, i dnes je možné narazit na soudní procesy, v nichž se po podání návrhu rok nic nestane. Pokud jde o tu jižní Moravu, ta jednoznačně vede statistiky v největším počtu soudních sporů delších než sedm let. Konkrétně jsou v popředí tabulky pravidelně soudy ve Zlíně, Kroměříži či Hodoníně. Většina těchto případů už je kandidátem na získání odškodného za nepřiměřeně dlouhé soudní řízení. Některá jsou samozřejmě tak složitá, že rychleji vyřešit nešla, ale pokud se rok nic neděje, tak už je někde něco opravdu špatně. Mimochodem, z našeho okolí jsou nejhorší výsledky u jinak sympatického malého soudu v Šumperku. Daňového poplatníka to asi nepotěší, ale osobně vidím cestu ke zkvalitnění justice právě přes žádosti o odškodnění za nepřiměřeně dlouhé soudní řízení.

Sdílejte
Předchozí článek„Sarkander“
Další článekIbis Hotel

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here